Doma to nezkoušej!

Latence fašismu podprahově ukrytá ve státním subvencování prohravších politických subjektů přijde na mysl jen některým. Výjimečným. Těm, které chci znát a kteří se vydělují od zkratkovité masy považující mne zcela přirozeně za kreténa. A je to skutečně tak – probírali jsme dnes paradoxně u druhého piva letošního roku -  stát bude platit prohravší z krve vlastních dodavatelů jen proto, aby zamezil – dle jeho doktríny – opakování totalitní nadvlády jedné strany. Proto je třeba amorálně platit pluralitu, protože pouze jen v případě mnohočetnosti politických uskupení -  je zamezeno nástupu strany jedné, která se vždy v minulosti prokázala za podhoubí diktatury…

NESNÁŠÍM to, protože tento ‚demokraticky fašistický‘ přístup zamezuje spontánnímu zformovaní etnického konsensu a celá tato moderní doktrína tlačí na konstantní konflikt, který je omluven tvorbou neohavlovské plurality -  což je prý cílem. Cílem koho? Současných ‚demokratů‘, což jsou zpravidla jen občanské a povrchní svině bazírující na formálně demokratickém projevu, protože z podstaty své tuposti nejsou schopny číst mezi řádky a detekovat humanitní demokracii faktickou? A proč už mám v tomto bodě pocit, že jsem zprudil jakéhokoli čtenáře dokonalou nezáživností? Nasrat. Právo na názor je základ…

Stále a nepřetržitě je to o útěku od socializace, která je denním chlebem naprosté většiny tohoto národa a je zaměňována s obecnou morálkou. Lidé Čech nejsou snad ani tak tupí, jak se to jeví… Jsou pouze náchylní k ohledům z důvodu, že jsou tradičně středovou děvkou Evropy a vystřídal se na ní kdejaký migrant ať už jako dobyvatel, nebo jako běženec. V Čechách se stala ‚tolerance‘ cestou k předcházení násilí na sobě a tak Čech nemá míru, co demokracie vlastně je. A popírá až právo většiny na určení prostředí. Nutí všechny do povinného hrazení divné hry na parlamentarismus, který stojí na elitářství 5% a přesto pomyjemi krmí prohrané -  nemalými částkami…

Neviděná, necítěná, nezjistitelná je státní diktatura pro občanského švába, protože toto prase ve kšírách vzdělání často trpí dojmem, že právo a pořádek jsou nosným prostředím. Pak když se k tomu přidá zvrácená indoktrinace povinným pluralismem stojícím na uplácení stran, i těch, co se společensky neověří. Rázem zde máme nepříčetného tvora, který se pouze a jen snaží vyhovět společenské povinnosti, protože jen se vyrovnat s prostředím stvořeným civilizací, stává se pro něj nemožné…

Jsou prostě věci, které nelze lidem vysvětlit a zvlášť pak, když mi pomáhá podruhé v letošním roce pitý alkohol, který pochopitelně uvolňuje mentální i morální zábrany a umožňuje mi nedržet se svázaný v debatě se svými kritiky. A přesto mám stálý pocit, že jsem i v tomto textu ukryl fakt, který není obecně uznáván jednoduše proto, že se systému nehodí; bohužel v textu, který musí otrávit každého. Za pokus to však stálo a nelituji jediného úhozu. Mým problémem je, že nepotřebuji souhlas druhých a nepotřebují být schválen. Ostatně za to mne nenávidí celý svět, kolektivisté a drtivá většina lidí neschopných autonomní mentality. Kdo ale kdy říkal, že život je lízátko, že?

Zorientuj se, nebo chcípni. Nač stále ten soucit? Tupost mne vždy urážela, ale střízlivý to umím tajit. Oponuj, nebo se střez projevu, protože ti neublížím. Budu tebou pohrdat tiše…

Zajít si na pivo i podruhé za rok prostě neublíží, fakt! Byla to dobrá hospoda! Irská… \o/